Velikonoce
Byly Velikonoce. Jela jsem na ně s mamkou a taťkou k babičce a dědovi na chatu. Moc jsem se tam těšila, a když jsem dorazila čekalo mě tam překvapení, v podobě spousty sněhu. Bylo to super, snížku jsem si užívala jako ještě nikdy za zimu. Zamilovala jsem se do bobování, sáňkování, lyžování a co se mi líbilo úplně nejvíc, bylo házení do sněhu. Začala s tím babička a já pak chtěla házet do snížku pořád. Od babičky, od mamky, od taťky, od dědečka. Akorát nechápu, proč vždycky všichni po pár hodech se mnou do sněhu říkali, že už nemůžou? Vždyť to já jsem ta, která tu lítá do sněhu, to já jsem ta, co se směje, až jí dochází dech, to já bych měla být unavená z toho věčného opakování etě, etě. No a já jsem stále fit, zatímco se všichni ostatní tváří unaveně. Teda vy dospěláci, taky prdlajs vydržíte.
Velikonoce utekly jako voda, barvili jsme vajíčka (ty mi mimochodem strašně moc chutnají, nebyl by pro mne problém slupnout k snídani třeba i tři, ale dají mi vždycky maximálně jedno), stavěli sněhuláka, a dokonce mi prý nějaký zajíček přinesl nadílku. Nadílka byla super, našla jsem jí schovanou pod křeslem, byla tam spousta dobytek, akorát mě trošku mrzelo, že jsem neviděla toho zajíčka, jak jí tam dával.