Ve víru tance
Tak a protože už jsem konečně zdravá, mohla jsem s mamkou vyrazit na maškarní. To je super věc, kde je spousta dětiček, hraje tam muzika, tancuje se tam, nebo se tam běhá, pinká se tam do balónků a taky se tam dá bezvadně válet v takových krásných malinkých, barevných papírkách. Ty papírky byly úplně nejlepší. Bavilo mě je sbírat a házet na mamku.
Takže napřed mě mamka vždycky oblékla do takových legračních šatiček, na hlavičku mi dala takovou zvláštní čepičku, namalovala mi obličej černou pastelkou (akorát nechápu, co se jí nelíbilo na tom, když jsem tu pastelku pak doma našla a než si mě mamka všimla, namalovala jsem si u zrcadla obličej sama a musím říct, že o moc hezčeji, než před tím mamka) a mohly jsme vyrazit na maškarní. V sobotu 23.2.2008 jsme jely na maškarní s Nikolkou a já hned jak jsem Nikolku uviděla před barákem, začala jsem křičet: „Pavat, pavat!“ Chtěla jsem totiž jít s Nikolkou zase na plavání a ne na nějaké maškarní. Mamku ani tetu jsem ale nepřemluvila a jely jsme na maškarní. Nakonec se mi tam moc líbilo a potkala jsem tam ještě sestřenici Nikolku s tetou a strejdou, takže jsem si to tam opravdu krásně užila.
Protože se mi na maškarním moc líbilo, vyrazily jsme s mamkou druhý den ještě na jedno maškarní. Tam jsem se ze začátku bála, že tam nebudu mít s kým řádit, ale za chvilku jsem tam objevila Pepíčka, mého kamaráda z Berušky, a o řádění bylo postaráno. Nejvíce nás s Pepíčkem bavilo lézt po schodech na pódium nahoru a dolů, to bylo bezvadné. Pak jsme také pinkali do balónků a nakonec nás mamky vzaly ještě do parku na prolézačky, to bylo asi z celého maškarního úplně nejkrásnější.
Jo a málem bych zapomněla, navštívila jsem pak ještě jedno maškarní, které bylo u babičky ve školce. A to bylo úplně nejlepší, protože ve školce mají dětičky spoustu hraček a já tam chodím za babičkou „Ituškoj“ strašně moc ráda. Akorát mamka nemá moc pochopení a nedopřeje mi návštěvu školky tak často jak bych si přála (minimálně třikrát denně).