Vánoce, aneb jak jsem se stal Fanoušem.
Vánoce jsou opravdu krásné. Maminka je má velice ráda a mně bylo také moc fajn. Jenom nás trošku pozlobil tatínek, který večer před štědrým dnem vyrazil s kamarády na pivko a vrátil se nám až v pět hodin ráno. Maminka se na něj chvilku zlobila, protože se bála, že prospí celý štědrý den, ale nakonec to dobře dopadlo, tatínek vstal a už u oběda byl fit. Maminka už jenom připravila dvě krabice, do nich dala přáníčka s mojí fotkou a pěkně je zabalila jako vánoční dárečky.
Večer jsme vyrazili. Nejdříve jsme šli k babičce a dědečkovi Čarků. Tam jsme se pěkně nadlábli a po večeři jsme se všichni vrhli na rozbalování dárečků. Úplně nakonec zbyl poslední balíček, právě ten, který ukrýval mne…. Balíček začala rozbalovat babička a když uviděla moje přáníčko, byla tak šťastná, až se z toho štěstí chudinka rozplakala. Pak se na mě podíval i dědeček a celý večer se ze mne radovali. My jsme se po chvíli zvedli a šli jsme k Hanušům.
K Hanušům jsme dorazili akorát, když se chystali jít ke stromečku. Při rozbalování dárků, chtěl ten „můj“ strejda Ládík ( maminky bratr) hned rozbalit, ale maminka mu řekla, že tento dárek je pro všechny, a že se musí rozbalit až naposledy. Teda, to jsem byl napnutý. Když byly všechny dárky rozbaleny, tak strejda Ládík konečně mohl otevřít ten můj. Když viděl přání, tak se začal smát, prý jenom přání, ale když ho otevřel, vyvalil oči a vůbec nic neříkal. Ostatní, aby se vůbec dozvěděli, že z toho přáníčka, jim poprvé přeji já, se k němu museli seběhnout a podívat se, na co tak zírá. A tak tam nakonec zírali všichni čtyři. Tedy jak strejda Ládík, tak teta Evča (maminky sestra), tak i babička s dědečkem.
Hned jak se vzpamatovali, opět všichni projevili obrovskou radost. To se mi moc líbilo, přesto, že mě ještě nikdo neviděl, už jsem udělal tolik lidí šťastnými. Když se tatínka a maminky ptali, jak se budu jmenovat, maminka řekla, že když budu kluk, tak budu Denis a když budu holčička, tak Viktorka. S Viktorkou, ale tatínek zásadně nesouhlasí, takže se ještě uvidí. Dědovi se zase vůbec nelíbil Denis a prohlásil, že by si přál Fandu. To se zase vůbec nelíbilo mamince a tatínkovi. Ale děda si nedal říct a začal mi říkat Fanoušku. Maminka pak prohlásila, že jako pracovní název to nezní špatně a od té doby už jsem nebyl žádné miminko, zlatíčko ani šmudlíček, ale byl jsem prostě Fanouš.
Volno mezi vánočními svátky a Silvestrem jsme strávili na chalupě v Mladějovicích. Dne 27.12.2005 jsem byl také s maminkou poprvé v Horní Vltavici, kde má babička s dědou Hanušů chatu, lyžovat. A musím říct, že to byla paráda, jen jsem se trochu divil tatínkovi, že s námi nechtěl lyžovat a radši vařil s dědou na chatě oběd. Ale stejně jsme si to s maminkou a babičkou moc užili. V Mladějovicích jsem také oslavil svého prvního Silvestra a probudil jsem se do Nového roku. Do roku ve kterém se narodím.