Už to jde i v pytli.
Tak dneska večer mě hlídá taťka. Mamka chodí cvičit a to mě vždycky akorát dá napít mlíčka a pak už běží na cvíčo. Tak co tatí, co budeme dělat, mrkla jsem na něj, ale taťka mě asi neviděl, protože povídá, tak a jdeme spát Nelinko. Prý jdeme spát, ale do postýlky jsem putovala jenom já, taťka ne. Asi měl strach, že by se se mnou nudil? Tak já ti teda ukážu, žes zaváhal, že by tu žádná nuda nebyla. Napřed se na to postavím, sice mám pytel, ale když už to bez pytle umím tak dobře, tak to přece v pytli musím taky dokázat, umínila jsem si. A začala jsem se hrabat na nožičky. Chvilku mi to trvalo, přece jenom mě ten pytel nechtěl moc pustit, ale nakonec jsem ho přemohla a postavila jsem se. Ko, ka, houkla jsem na taťku a když přišel s vítězoslavným úsměvem jsem mu zamávala. Taťka mě chvilku obdivoval, ale pak mě položil. Tak to teda ne, štrachala jsem se zase na nožičky. Taťka mě pozoroval a smál se. Nechal mě chvilku stát, ale pak mě zase položil. Ještě jsem chvilku trénovala a stavěla se, původně jsem měla v plánu počkat na mamku a ukázat jí, že už si umím stoupnout i v pytli, ale po pár pokusech jsem byla tak unavená, že jsem usnula jako špalek. No co tak to mamce ukážu hned ráno, no.