Svátek.
Před dvěma dny jsem měla svátek. Vůbec jsem nevěděla, co to ten svátek vlastně je. Ale teď už to vím, svátek má člověk, když je ten den jeho jméno napsané v kalendáři. A to moje tam bylo napsané v pátek. A co je nejhlepší, k svátku se dostávají dárky.
Můj svátek jsme začali slavit už ve středu 31.1.2007, kdy mi přišli popřát teta Ája, strejda Jirka, sestřenice Adélka a bratranec Domča. Všichni mě chytli za ručičku a třásli mi s ní. Teda to jsou móresy, pomyslela jsem si, ale pak jsem uviděla dárky. Jé super, ještě jsem se nechala opusinkovat a Adélka s Domíkem mi je pomohly rozbalit a já už jsem se z nich mohla radovat.
Hned druhý den ve čtvrtek za mnou přišla babička a dědeček Čarků, kteří mi také třásli s ručičkou a také mi dávaly pusinky. Přinesli mi také dárky a babička mi dokonce upekla dort. Ten se mi moc líbil, akorát bylo blbý, že mě mamka nenechala si s ním hrát. Jak to? Je přece můj, vždyť to říkala babička. Dort prý není na hraní, ale na papání. To je zajímavé, že ho papali všichni ostatní, jenom já ne. Prý je na mne moc sladký a stejně by mi nechutnal, řekla mamka, ale neměla pravdu, protože večer jsem v mlíčku zjistila, že byl moooc dobrý, takže díky babi. Chvilinku po babičce a dědovi přišla i teta Janina, strejda Martin a sestřenice Nikolka, také mi třásli s ručičkou a dávali mi pusinky, což mě, už jako zkušeného mazáka, vůbec nepřekvapilo a také jsem dostala dárky.
Přesně na můj svátek, v pátek si vzal taťka dovolenou a vzali mě na výlet do Krumlova. Po cestě jsem si schrupla a v Krumlově mě naložili do kočárku a vezli na procházku. Taťka mi povídal, ať se dobře dívám, že je to tam moc krásné. Teda nevím co tam taťka viděl, bylo to stejný venku, jako u nás ve Strakonicích. Tak jsem po chvilce koukání zase usnula. Vzbudila jsem se až někde vevnitř. Mamka mě vyndala a taťka mi řekl, Nelinko tak jsi poprvé v hospodě. Hm, tak oni mě vezmou poprvé do hospody a kdybych se včas nevzbudila, tak ani nevím jak to v té hospodě vypadá. Mamka s taťkou dojedli a pak nakrmili i mne, dala jsem si přesnídávku. V hospodě mě to moc nebavilo, tak jsem byla ráda, že jsme brzy odešli.
Šli jsme jenom kousíček a mamka mě vyndala z kočárku. Jéé ona je tu babička! Kde se tady na výletě vzala? Ale na přemýšlení jsem neměla moc čas, během chvilinky jsem se ocitla v obrovské místnosti, kde nějací lidé mlátili pálkami do míčků. Koukala jsem na ně, div mi nevypadly oči z důlků, až se mi všichni smáli. Ani jsem si nevšimla, že mě najednou chová teta Evča, a už vůbec jsem neměla čas přemýšlet, kde se tam vzala. Pak mě najednou zase chovala mamka a říkala mi, že ty lidi hrají badminton, že je to mistrovství republiky, a že bude hrát i teta, a že jí musím fandit. No to bych moc ráda, ale nevím jak se to dělá. A tak jsem se jenom dívala. Teta hrála moc hezky. Taky jsem zjistila, že fandění, je vlastně takové paci paci pacičky, co mi mamka pořád doma předvádí. Tak nechápu proč říkala, že mám fandit, když ví, že paci paci neumím. Takže já jsem moc nefandila, ale mamka s taťkou a s babičkou to zvládli za mne.
Oslava mého svátku pokračovala ještě v neděli, kdy mi přišli popřát babička s dědou Hanušů a také teta Evča se strejdou Vláďou. Jako ostatní i oni mi třásli s ručičkou, opusinkovali mě a předali mi dárky. Také mi s dárky popřáli rodiče.
Svátek je super a ještě lepší je, že je tolik lidiček, kteří si na mne vzpomněli a přišli mi popřát. Krom těch co už jsem zmínila, mi ještě popřáli a dárky předali: prababička, teta Celinka, teta Ivča s Natálkou, teta Lucka s Nikolkou, teta Hedvika s Verunkou, teta Ilča s Dominičkem, teta Iva s Tomáškem.
…………tak vám všem mockrát děkuji za dárečky a klidně mi můžete přát častěji! :)