Půlročák
Včera mi bylo půl roku. A protože mám poloviční narozeniny, mamka s taťkou mě vzali dneska na výlet do Prahy. Už jednou jsem v Praze byla, ale tentokrát prý uvidím nějaká vánoční světýlka. Vyrazili jsme hned ráno a výlet byl opravdu úžasný. Akorát mi bylo divné, když mamka říkala, že prší a že světýlka nebudou. Mami ty asi musíš být úplně slepá, vždyť jsme viděli tolika světýlek. A vůbec úplně nejlepší byl ten kolotoč. Ten měl strašně moc světýlek a ještě se pěkně točil. Nemohla jsem se na něj vynadívat. A co teprve když mě na něj mamka posadila, to bylo radosti. Jenom mi bylo divné, proč jsme jeli už domů. Prý prší. Ale tam kde jsme byli, přece vůbec nepršelo?
Teď napíšu jak trávím den, když je mi půl roku. Ráno vstávám okolo sedmé hodiny, někdy i dřív. Každé ráno volám s postýlky na mamku, vstávej jdem si hrát. Mamka mě vždycky vezme k sobě do velké postele a zkouší mě přemlouvat abych ještě chvilku spinkala, ale já se nedám. A když mamka náhodou ještě zavře oči, hned do ní začnu bouchat ručičkami. A když otevře oči, krásně se na ní usměji. To pak už většinou vstáváme. Jdeme do pokojíčku, tam mě mamka přebalí a převlékne. Pak si chvilku hraji na dece a když mě to přestane bavit, koukám se z košíku co zrovna mamka dělá. Nebo si se mnou mamka hraje, to je vůbec úplně nejlepší. Říká mi různé básničky, zpívá mi písničky, tleská mi s ručičkami a s nožičkami. Nejraději mám, když mě vyhazuje do výšky, nebo když se mi schová a pak na mě bafne. To se můžu uřechtat. Říkají mi, že jsem smíšek, protože se pořád usmívám. Také trénuji sezení, musím abych směla stát. Stání mi jde krásně a baví mě o moc víc, než sezení. Ale prý se musím napřed naučit sedět. No chvilku už vydržím sedět i bez opření, ale jakmile se začnu po něčem natahovat, zřítím se do strany. Ještě, že mě většinou někdo chytí. Jenom v obýváku na sedačce mě nechávají spadnout, je měkká a padá se tam krásně, moc mě to baví. Když si chvilku pohrajeme jdeme ven. V kočárku většinou chvilku spinkám a pak, když si pláknu, mě posadí a já se kochám pohledem ven.
Domů se dojdeme jenom napapat a jdeme většinou zase ven. Když se vrátíme je už doma taťka a toho vždy moc ráda vidím. Než se naději, je večer a já se po koupání, to stále miluji, odebírám na kutě. Usínám okolo půl osmé sama v postýlce. V noci se teď budím někdy i šestkrát, mamka se mi diví, ale co, když mám pořád hlad?
Také už občas sedím na nočníku, akorát nechápu, proč po mně chtějí abych se tam vyčůrala, vždyť na čůrání mám přece plenky, ne? I když počkat si a počůrat třeba mamku, má také něco do sebe.
Mám také novou hrazdičku a moc se mi líbí, vydržím si s ní hrát docela dlouho, jenom pak, když se chci otočit na bříško, mi pěkně překáží.
Když jsem na bříšku, dokážu se doplazit pro hračku která je půl metru ode mne. Prostě vystrčím zadeček, zabořím nosík do deky a nožičkami se odrážím, tak dlouho, než jsem tam kde potřebuji. Dá to hodně práce a překážejí mi při tom ručičky, asi budu muset vymyslet nějaký pohodlnější způsob přesunování.
Ručičky už mě poslouchají úplně dokonale. Umím si sebrat i malinkou hračku a bez problémů si jí přendávám z ručičky do ručičky.
Začínám povídat ve slabikách. Ke svému oblíbenému eee, aaa jsem přidala také dedede, tetete, jejeje – to mi jde nejlépe.
Mojí nejoblíbenější hrou je hra na schovku. Mamka se mi vždycky schová za plenku a pak na mne bafne. To se můžu usmát.