První listopadové koupání
To mi ani neuvěříte jaký já mám za sebou víkend. Přestože už je listopad, já se koupala. Ale abych nepředbíhala. Jako každé úterý jsem byla s mamkou, Amálkou a babičkou Jituškou na návštěvě v Poříčí. Tentokrát jsme se tam však k mé velké radosti dohodly, že s náma pojede do Mladějc Klárinka. Jóóó! Hurá!!! Radovala jsem se a nemohla se dočkat, kdy už bude ten pátek. Nakonec jsem se přece jenom dočkala a konečně jsme vyrazili. Těšila bych se i normálně do Mladějc, vždyť už jsem tam strašně dlouho nebyla, ale když s námi jela Klárinka, bylo to ještě lepší. Hned jak jsme přijeli na chalupu, začaly jsme si s Klárinkou hrát. Taťka mezitím zatopil, takže než jsme šly spinkat, měly jsme v chaloupce už krásně teploučko. A spinkala jsem ve spacáku na zemi vedle Klárinky. První noc jsem ještě někdy k ránu emigrovala k taťkovi do postele, ale ze soboty na neděli už jsem spinkala celou noc na zemi ve svém spacáku. Aby také ne, po tom výkonu...
V sobotu dopoledne jsme šly s mamkou na procházku. Krásně jsme se s Klárinkou vyblbly na hřišti a pro velký úspěch jsme si chtěly prochajdu na hřiště odpoledne zopáknout. Já jsem se rozhodla, že pojedu na kole. Na kole mi ale vůbec nešlo šlapat, tak jsem se po chvilce rozhodla, že slezu. Stoupla jsem jednou nožičkou na zem a chtěla sundat druhou. Ta se mi ale zasekla za sedačka a já letěla na zem. Ale co to? Nepadám nějak dlouho? Po šíleně dlouhé době jsem konečně dopadla. Auva! Brrrrr! Kde to jsem? Vždyť já ležím v potoce! A šíleně to studí! Blesklo mi hlavou, ale to nejhorší mě teprve čekalo. Najednou kde se vzalo, tu se vzalo, nade mnou ve vzduchu kolo. A strašně rychle se přibližuje. A než jsem se stačila nadechnout (natož pak uhnout) přistálo mi přímo na obličeji. Uáááá, uáááá, spustila jsem řev, za který by se nemusel stydět ani pavián a začala jsem se zvedat. Jak jsem se však obrátila na břicho, abych se lépe zvedla, namočila jsem si v ledové vodě zbylé dosud suché oblečení. A přestože jsem si myslela, že řvu z plných plic, záhy jsem zjistila, že to jde ještě víc. To už jsem se ale, ani nevím jak, vyhrabala na nohy a mamka mi za ruku vytáhla z potoka a vedla domů. Byla mi hrozná zima a bolel mě nosánek. Z nosánku mi dokonce i tekla krev. V chalupě mě mamka převlékla do suchých věcí, Vilda mi došel vylovit z potoka kolo a čepici a já mezitím pěkně v teple spacáčku usnula. S malinkou přestávkou, kdy jsem se vzbudila na večeři, jsem spala až do rána.
A na to kolo už nevlezu!!!!