Pořád napůl utajen
V úterý 15. 11. 2005 jsem s maminkou vyrazil na svoji první návštěvu lékaře. Maminka chodí k panu doktorovi Křešničkovi ve Strakonicích, kde i bydlíme. Chvilku jsme čekali v čekárně a maminka i já jsme byli zvědaví, co nás čeká. Pak nás zavolala moc sympatická sestřička a chvilku si s maminkou povídala, změřila jí tlak (110/60) a poslala ji za panem doktorem. V ordinaci nás přivítal pan doktor, který se mi také, jako sestřička, moc líbil. Zeptal se maminky co jí přivádí a když řekla, že já, tak maminku vyšetřil a pak řekl, že se na mne podívá. No to jsem byl moc zvědavý jak to chce udělat. Maminka si lehla a pan doktor jí dal na bříško takový průhledný gel, který mě příjemně chladil a pak jí začal jezdit po bříšku takovou divnou věcí a díval se při tom na televizi. Maminka mi pak vysvětlila, že ten přístroj se jmenuje ultrazvuk a pan doktor díky němu přesně vidí, kde zrovna jsem a co právě provádím. No, kdybych to věděl předem, býval bych se upravil a na pana doktora se pěkně usmíval. Ale i tak mě pan doktor viděl moc pěkně a pochválil mě, že už mi tluče i srdíčko. Řekl mamince, že je 10 + 1, což znamená že je deset týdnů a jeden den těhotná. Ta čísla mi byla úplně fuk, ale potěšilo mě, že pan doktor řekl mamince, že je vše v naprostém pořádku a maminka byla šťastná. Také mě zaujalo, že pan doktor řekl, že se narodím 12. 6. 2005. Když počkám čtyři dny, narodím se přesně na páté výročí svatby maminky a tatínka. No, popřemýšlím o tom. Pan doktor nám ještě předepsal kyselinu listovou jako prevenci proti vývojovým vadám a tak bude maminka polykat každý den jednu tabletku, abych se narodil jako zdravý človíček. Při odchodu mamince ještě sestřička ke mně pogratulovala a objednala nás na další kontrolu na 6. 12. 2005.
Hned jak jsme se vrátili od lékaře, si maminka objednala na internetovém serveru www.rodina.cz meily pro bříško a od dnešního dne jí každý den bude chodit zprávička o tom, jak zrovna ten den vypadám a co už umím nového. Takže ode dneška už před maminkou nic neutajím.
Odpoledne doma tatínek rozhodl, že mě budou držet před světem v utajení až do Vánoc a já se tak pro ostatní stanu vánočním dárečkem. To se mi moc líbilo a byl jsem hned pro, i když maminka si myslela, že to nevydrží, a že mě prozradí…… No, nakonec to vydržela.
Zapomněl jsem se zmínit, že v rámci zabydlování se, jsem mamince způsoboval malé nevolnosti. No někdy i větší, ale vyloženě zvracet, jsem maminku nedonutil. S budováním svého pelíšku jsem skončil 10. prosince a od té doby bylo mamince už jenom dobře.
Maminka a tatínek.