Tak to by jste nevěřily, co se mi stalo. V sobotu 16.2.2008 jsem byla s mamkou a s Nikolkou a s její mamkou plavat v bazénu. Náramně jsem si to užila, plavala jsem s kroužkama, jezdila na tobogánu, a skákaly jsme s Nikolkou, spadla lžička do kafíčka. Párkrát jsem uklouzla a upadla pod vodičku, takže jsem ji dosyta ochutnala. No nebyla špatná, ale moc se mi to nelíbilo, musela jsem jí pak vždycky vykašlat, a to opravdu nebylo moc příjemné. Po plavču jsme s Nikolkou dostaly Brumíka a mamky si koupily párek v rohlíku. Ten nás lákal o hodně víc než Brumík, tak jsme jim ho pomohly sníst.

Doma jsem se nemusela mýt, protože jsem byla osprchovaná z bazénu, tak mě maminka jenom převlékla do pyžámka a šupajdila jsem do postele. Vypila jsem mlíčko, ale nějak jsem nemohla dlouho usnout. Měla jsem takový divný pocit v bříšku, něco mě tam tlačilo a bolelo a tak jsem se kroutila a převracela. Nakonec jsem přece jenom asi po hodině usnula. Spala jsem prý tak dvacet minut a pak mě vzbudila ošklivá bolest v bříšku. Začala jsem plakat, a když přišla maminka a pochovala mě, něco mi vyběhlo z pusinky. Bylo to ošklivé, vůbec se mi to nelíbilo a nevěděla jsem co se děje. „Mami, hele, mami hele,“ ukazovala jsem mamince na to nadělení a tázavě na ní hleděla. „To nic, Nelinko, to si jenom zvracela, to se nic neděje, pojď, já tě převléknu a odnesla mě. Byla jsem, ale pozvracená hodně moc, tak mě mamka musela svléknout ve vaně. Začala jsem v neblahé předtuše plakat, co plakat, přímo řvát, a opravdu mě ta sprcha neminula. Maminka mě osprchovala, převlékla do čistého pyžamka, pak ještě převlékla postele, dala pode mne deku, prý kdybych náhodou ještě zvracela (no doufám, že už nebudu, jednou mi to stačilo) a počkala se mnou, než usnu. Usnula jsem docela brzo, ale za chvilku mě zase zbudilo zvracení. Tu noc jsem zvracela ještě mockrát, už jsem neměla žádné pyžamko a spinkala jsem asi v pátém bodýčku. No spinkala je teda hodně nadnesené, spíš jsem jenom tak přežívala v posteli od jednoho zvracení k druhému. Vysílala jsem na mamku prosebné pohledy a nechápala jsem, proč to zvracení nezastaví, proč mu to nezakáže. Bolelo mě bříško a začalo se mi chtít kakat, tak jsem mamce řekla a vykakala se do nočníku. Byla to opravdu strašná noc, nejhorší noc, co jsem zatím v životě zažila. Maminka mně chovala a hladila a říkala, že jí to moc mrzí, a že to určitě brzy přejde. K ránu mi pak konečně dalo zvracení pokoj a já jsem vyčerpáním usnula. Doufala jsem, že mi ráno bude líp, ale o moc lepší to nebylo.

Sice jsem už nezvracela, ale měla jsem průjem, takže jsem skoro pořád seděla na nočníku a také jsem měla teplotku. Bylo mi opravdu těžko, bolelo mě bříško a hlavička, pořád jsem chtěla ležet na mamince, a každou chvilku jsem mamince říkala: „pinkat, pinkat“ a chtěla jsem jí spát. No naspávala jsem tu probdělou noc. Večer jsem ještě zvracela, ale pak už mi naštěstí dalo zvracení pokoj a zůstal jenom ten průjem. A jsem veliká šikulka, protože jsem se za celých těch pět dní, co mě tahle ošklivá nemoc trápila, ani jednou nepokakala do plenky. Naopak jsem se každou chvilku dožadovala posazení na nočník i zbytečně, ale nedokázala jsem přesně poznat, jaké tlačení v bříšku je to kakání a jaké ne.

A vůbec mi nechutnalo papat, nic jsem nechtěla, ani piškotky, jenom jsem bumbala čajík. Moje první jídlo po hladovění byly tři kyselé okurky, na které jsem dostala chuť, když jsem je uviděla u taťky na talíři a pak mléčný řez z ledničky. Na ten jsem dostala chuť hned, jak jsem zdlábla ty okurky. No mamka měla strach, co to udělá s mým hladovým a bolavým bříškem, ale bylo to v pohodě a od té doby, už mi bylo jenom líp a líp.