Na chatě.
Maminka mi řekla, že pojedeme za babičkou a dědou na celý týden na chatu. Tatínek si vezme dovolenou, takže pojede s námi. Fajn, proč ne, pomyslela jsem si, když mi maminka slíbila, že tam babička bude mít míč.
V pátek 11.8.2006 jsme vyrazili. Mamka s taťkou měli strach, že budu řvát v sedačce, protože jsem před tím párkrát udělala při jízdě autem v sedačce pěknou scénu (řvala jsem jako pavián, to vím, ale proč, to už si nevzpomínám), ale já jsem se těšila na chatu, takže jsem celou cestu pěkně prospala.
Na chatu jsme dorazili kolem 16.00 a babička mě hned chtěla jet ukázat nějaké sousedce. A myslela úplně vážně, že mě poveze v kočárku. No po pár metrech pochopila, že to nepůjde a vzala mě do ruky. Jenom nechápu na co s sebou vláčely s mamkou ten kočárek, pro mne teda určitě nee. Sousedce jsem se líbila, ale já se po chvíli začala těšit do chaty na míč. Myslím, že za to jak jsem byla dneska celý den hodná si ho docela zasloužím.
Večer, když mě vykoupali v doopravdické vaně (té velké vany jsem si užívala jenom ten první večer, pak babička někde sehnala normální malou vaničku) mě uspali a položili mě do velice zvláštní postýlky. Maminka mi prozradila, že to je korbička z kočárku ve kterém se vozila ona sama jako malé miminko. A protože korbička byla položená na posteli mezi maminkou a tatínkem celou dovolenou jsem v ní krásně spinkala.
Dovolená utíkala velice rychle, mně se tam opravdu moc líbilo, začala jsem se konečně pořádně smát, dokonce i nahlas. Smála jsem se na všechny každou chviličku. Maminka mě chválila, protože jsem za celou dobu skoro neplakala, jenom občas, když mě podvedli a po usnutí mě šoupli do kočárku. Ale protože jsme chodili na procházky většinou do lesa, stačilo mi trochu z plna hrdla zakřičet a vždy se našel někdo, kdo mě z kočárku vyndal a houpal mě v tašce (tohle houpání miluji skoro stejně jako skákání na míči), většinou jsem po chvíli houpání usnula, takže mě vrátili do kočárku a pokračovali jsme v procházce.
Ráno vždycky když jsem se vzbudila mi maminka dala napít mlíčka a pak mě dala babičce, která mě hlídala, zatím co mamka s taťkou většinou ještě spali. To mi, ale vůbec nevadilo, protože babička je strašně hodná! Povídala si se mnou, zpívala mi, ukazovala mi hračky a dokonce mě houpala na míči i když jsem neplakala! Někdy jsem s babičkou byla i dopoledne, to když mamka s taťkou vyrazili do lesa na houby. A co jich nosili. Až mi z toho šla hlava kolem. Ke konci týdne mi už připadalo, že nemám v mlíčku nic jiného než houby.
Babička s dědou mají také malého pejska Denžíka. Ten na mě vždycky, když mě babička chovala, strašně štěkal, maminka říkala, že prý žárlí. Pořád mě chtěl očuchávat a olizovat, mě to vůbec nevadilo, ale mamka mu to nechtěla dovolit. Až jednou mě těsně před koupáním položili na zem a nechali Denžíka, aby mě pěkně olízal. Je to, ale pěkné čuňátko, já jsem ho skoro nezajímala, jen se mi pořád snažil dostat do plenky. Že by se mu taky chtělo čůrat?
Dovolenou jsem si opravdu užívala a dokonce mi přišel i první pohled. Psala mi Nikolka, že se jí po mě stýská, a že už se na mě těší ( no vždyť já na tebe taky Niki). Pohled se mi moc líbil, vyrobila ho teta Lucka a byla jsem na něm já osobně. Pán na poště babičce říkal, že takhle krásný pohled tam ještě nikdy neměl. Řekla jsem mamce ať napíše Nikolce sms, že jí moc děkuji.
Na chatě se mi tak moc líbilo, že jsem vůbec nechtěla domů. Proto jsem přivítala, když se maminka v neděli rozhodla, že tam ještě do středy zůstaneme. Sice jsme tam byli už bez tatínka, který musel do práce, ale i tak to tam bylo super. Po taťkovi se mi ale stýskalo, tak jsem nakonec byla ráda, že už je středa, a že ho zase doma uvidím.