Jsou mi čtyři měsíce.
Tak dneska mi jsou čtyři měsíce. Taťka mi včera slíbil, že mě vezme s sebou na fotbal, takže jsem se moc těšila. Než jsme odešli, říkal mamce, že jestli tam budu řvát, tak že mě přiveze domů. Proč by jsem tam řvala tati, vždyť se tam moc těším. A jako důkaz jsem taťkovi v kočárku okamžitě usnula. Nechápu teda co taťka s tím fotbalem vždycky tak nadělá, bylo to tam stejné jako jinde venku. Akorát se občas ozvalo nějaké pískání a také lidé tam byli poněkud hlučnější, než venku kam jezdíme s mamkou. Sice žádný extra zážitek, ale spát se tam dalo také.
Chtěla bych napsat jak vypadá takový běžný den ve čtyřech měsících: Ráno vstávám většinou mezi 7:30 – 8:30. Vzbudím se v postýlce, a protože jsem tam, sama začnu si povídat abych vzbudila mamku. Když nevstává přidám na intenzitě a začnu houkat, to vždycky zabere a já pomalu číhám, kdy se nad postýlkou objeví maminčina hlava. Mám vždycky obrovskou radost, že ji vidím a krásně se na ni usmívám. Mamka má asi také radost, že mě vidí, protože se na mne také krásně směje. Vezme mě z postýlky a dá mi napapat. Když se nadlábnu, většinou chvíli tlačím a nakonec se většinou vykakám. Mamka mě přebalí, převlékne a dá mě na deku, kde mám spoustu hraček. Chvíli si hraji. Někdy mě mamka vezme s sebou do koupelny a tam dělá samé legrační věci. Nejvíc mě baví, když si strká do pusy tyčku a vyrábí s ní pěnu, kterou potom vyplivne do umyvadla. Do dneška jsem nepochopila, proč si jí tam vyrábí, když jí pak stejně vyplivne a spláchne. Vždy na ni udiveně koukám a mamka se mi směje, že mi vypadnou oči. Ale to asi nejde, protože mi ještě nevypadly. Pak si s mamkou chvilku hrajeme a mamka snídá. Mamka papá úplně jinak, než já. Dává si něco do pusy a pak tou pusou kroutí. To mi přijde legrační a směji se na ni. Někdy si také hraji v košíku, na kterém mám připevněnou hrazdičku. Když si chvilku pohrajeme, mamka mě oblékne, dá do kočárku (mimochodem tam už neřvu, zjistila jsem totiž, že je lepší, čas strávený v kočárku využít k odpočinku, abych pak byla svěží a mohla objevovat svět) a jedeme ven. Venku většinou jezdíme s tetou a s Nikolkou, pak se jdeme všichni k nám nebo k Nikolce napapat, chvilku si zase pohrajeme a jdeme zase ven. Když se vrátíme, většinou je z práce doma už taťka. Tak si ještě chvilku pohraji s taťkou a než se naději je večer a přichází na řadu nejhezčí věc dne – koupání. Většinou mě mamka koupe v takové malé vaničce, je to super, ale ještě hezčí je když mě vezmou do velké vany, to si vyloženě užívám. Pak mě mamka osuší (to mě někdy nebaví, takže občas pláču) oblékne do pyžamka, napiji se mlíčka a jdu do hajan. Většinou usínám sama okolo 19:30. Jen občas se mi ještě zasteskne po mém kamarádovi míči a donutím mamku nebo taťku, aby si se mnou zahopsali. V noci se mi už párkrát povedlo spinkat až do 5:30 ráno bez papání, ale většinou mě ještě přepadá hlad, takže během noci tak 3x vstávám na dlabec. To se ale během chvilky napapám a ještě než mě mamka položí do postýlky, spinkám.
Míč už skoro vůbec nepoužívám!!! Teda nepoužívám ho na houpání, ale začala jsem na něm cvičit! Je to paráda, daleko lepší než houpání. Musím se pěkně soustředit, abych udržela rovnováhu, když mě mamka na míči různě naklání. Nejvíc se mi líbí, když mě drží jenom za nožičky a válí mě po míči.¨
Jsem už rozumnější, proto nepláču v kočárku. Pochopila jsem, že se tím akorát zbytečně vysiluji a pak nemám tolik energie doma na hraní. Jelikož v kočárku krásně spinkám, musí se teda se mnou jezdit, aby to pěkně kodrcalo, jsem potom krásně odpočatá a doma během dne, už většinou nespím.
Už si také umím krásně držet hračky, umím s nimi chrastit, bouchat a pískat, ale úplně nejraději je strkám do pusinky a běda jak tam nechtějí držet, to si pak pěkně vyslechnou!
Mamka s taťkou o mně říkají, že jsem pěkný vzteklounek.Já si to teda nemyslím, ale řekněte sami, jak jinak mám dát najevo, že mi něco nejde, nebo se mi něco nelíbí, než pěkně silným řevem?
Nesnáším oblékání, poslední dobou mě oblékají nějak víc, dávají mi i čepici a zdá se, že jim vůbec nevadí, že se při tom vztekám. Ať řvu sebevíc, neodradí je to a vždy mě zase a znova obléknou.
Usoudila jsem, že už jsem dost velká na dudlíka, takže jsem ho vyměnila za paleček. Mamka místo aby byla ráda, že už nedudlám pořád mi dudlíka cpe, ale já se nedám, dudlíka okamžitě vyplivnu a šoupnu si do pusy paleček. Ten se dudlá úplně krásně a příjemně se při tom usíná.
Také jsem objevila hlasitý smích. Je to super, třese se mi vždycky celé tělíčko a mamka s taťkou dělají strašné hlouposti, jen abych se řehtala. Vždycky se tak moc směji až z toho dostanu škytavku. Jinak se usmívám úplně na všechny, je legrace pozorovat různé lidi a usmívat se na ně.
Největšího pokroku jsem dosáhla převracením ze zádíček na bříško. Však to také byla dřina, než jsem přišla na to jak se to dělá správně. Teď jsem na bříšku každou chvilku a vždycky volám na mamku, aby se přišla podívat. Mamka si myslí, že se neumím otočit zpátky na zádíčka, ale já jsem to nezapomněla, jenom vždycky chci, aby mamka viděla, jak jsem šikovná, že se mi zase povedlo otočit se na bříško. A tak jí volám. Mamky chyba, že mě vždycky otočí zpátky na zádíčka.
Také si umím pěkně povídat. Poslední dobou jsem objevila výskání a tak místo povídání výskám a moc pěkně se mi to poslouchá.
I když už si občas vydržím chvíli sama hrát, úplně nejradši mám, když mě někdo nosí. To vidím takových věcí! Moc ráda také koukám z okna a do zrcadla. Jenom je mi divné, že v zrcadle je mamka a chová tam nějaké mimino. Když se na ní kouknu normálně chová mne a když se na ní kouknu do zrcadla, chová jiné mimino. To mimino je legrační, usmívá se a někdy se i řehtá, moc se mi líbí a také se na něj směji.