Den blbec.
Včera jsem měla opravdu špatný den. Začalo to hned ráno, kňourala jsem, protože mě zase bolela dásnička. Jak to? Vždyť zoubek už mi vylezl? Tak proč to zase bolí? Chvilku jsem si mamce stěžovala, ale pak mě zaujaly hračky a na bolavou dásničku jsem zapomněla. Potom jsem se pěkně prospala na procházce a čekala jsem na obídek. Mamka přišla s vonící dobrotkou v mističce, mňam, mňam, už se na to moc těším, mrkla jsem na mamku a ona nabrala na lžičku a dala mi jí do pusinky. Auuuuuu, to pálí! Křičela jsem a snažila jsem se tu pálivou polévku vyplivat z pusinky. Mamka mě pochovala a říkala, promiň Nelinko. Když mě pusinka přestala pálit, mamka mě posadila do židličky a dávala mi zase polévku. Musím říct, že zpočátku jsem se bála, aby to zase nepálilo a tak jsem nechtěla a plakala jsem. Mamka mi do otevřené pusinky rychle šoupla lžičku s polévkou a já jsem zjistila, že už nepálí a že je moc dobrá. Ještě chvilku jsem se bála, aby zase nějaká lžička nepálila, ale byly už všechny v pořádku.
Večer za mnou přišla babička, ale mne zase bolela dásnička, takže jsem si ji ani nemohla pořádně užít. Taťka řekl, že mi asi roste druhý zoubek. Cože? Jeden nestačí? A já myslela, že už mám vyhráno. No asi ne, jak je vidět. Doufám tedy, že dva už je konečný počet. Zoubek pak dal zase na chvilku pokoj a já si konečně užívala babičku. Ukazovala jsem jí jak jezdím na autíčku (odrážedle) a jak umím stát na ručičkách a na kolínkách. Pak mamka řekla, že se půjdu koupat. Jé, babička tu se mnou bude na koupání, to je príma, radovala jsem se. A už se nemohla dočkat, až budu ve vaně. Chtěla jsem to urychlit a tak jsem se, hned jak mě mamka rozbalila, vyčůrala, abych už se nemusela zdržovat, sezením na nočníku. Mamka mě posadila do vany (už jsem velká, takže si můžu každý den chvilku hrát ve vaně v sedě) a já jsem se pustila do lovení různých vodních živočichů, kteří mi okupují vaničku. Jako první jsem zakousla kačenku a natáhla jsem se pro rybku, aby ji stihl stejný osud. Jenže jsem to nějak špatně odhadla a natáhla jsem se trošku víc než jsem chtěla a vdechla jsem vodu. Bylo to strašný, ani si nedokážete představit jak strašný to bylo! Chtěla jsem hrozně řvát, ale nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku. Mamka mě sice hned vytáhla, a když viděla, že nemůžu plakat, tak mě hned pochovala, ale to nepomohlo. Pořád jsem nemohla křičet. Mamka mi poklepala na zádíčka a když ani to nepomohlo, naklonila mě hlavičkou dolu. Jo to je ono. Konečně jsem mohla zpustit. Řvala jsem a řvala až přilítl tatínek, co se mnou je. Mamka mu řekla, že teď už nic, ale že jsem před chvilkou vdechla vodu. Taťka mě politoval a já jsem se začala pomalu uklidňovat. Napřed jsem nechtěla o tom, že půjdu do vaničky znova, ani slyšet, ale pak jsem si všimla, že ve vaně plave ještě nezakousnutá ryba a tak jsem se do vany přece jenom vrátila. Rybu stihl spravedlivý trest, za to, že před tím utekla a pak už jsem v klidu mohla šupkat vykoupaná a napapaná na kutě.
Den blbec prý normálně trvá jeden den, říkal taťka. Ale u mne pokračoval ještě dneska, v sobotu. Mamka mě vozila na odrážedle, když někdo zazvonil. Jeli jsme otevřít a byla to teta Lucka a teta Hedvika. Mamka si s nimi povídala a já jsem se na ně dívala, ale byly moc nahoře a jak jsem zakláněla hlavičku, abych je dobře viděla, ztratila jsem rovnováhu a z autíčka spadla. Spíš jsem se lekla, než že by mě to bolelo, ale pro jistotu jsem řvala ze všech sil. Mamka s taťkou mě litovali a utěšovali mě, až se mi jich zželelo a začala jsem se na ně smát. Aby věděli, že mi nic není. Asi jako odškodné, za pád z autíčka, jsme s mamkou odpoledne vyrazily na plavečák. Taťka mi před odchodem ještě pošeptal, ať se tam pořád pořádně držím mamky, že mám ten den blbec, abych se tam ještě nepřitopila. Jo jo budu se držet jako klíště, tati. V bazénu to bylo super, byla tam krásně teploučká vodička, ne taková studená jako když jsem byla plavat minule. Měla jsem tam s sebou hračky, takže jsem si celou hodinku lebedila v teploučké bazénku. Mamka se mě pak zeptala, jestli chci na tobogán. Hm zní to zajímavě, takže asi chci, usmála jsem se na ni. Vylezly jsme z bazénu a lezly jsme po spoustě schodech až úplně ke stropu plavečáku. Tam jsme si sedli do takové roury a voda nás odnášela dolů. Hm dobrý, akorát ta voda by mohla být teplejší, kvíkla jsem. Pak už se mi to, ale moc líbilo, jak jsme si to s mamkou svištěly dolů. Ani jsem se nenadála a byly jsme zpátky dole. Chtěla jsem jít klidně ještě jednou, ale mamce se už asi nechtěly šlapat ty schody, takže jsme šly zpátky do bazénu. Koupando se vydařilo, doufám, že co nevidět půjdeme znova.
A ještě tu chci napsat, že taťka měl pravdu a druhý zoubek se opravdu proklubal ven. Je prý úplně malilinkatý, ale je už vidět.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Nelinko, prosim tě, dávej na sebe pozor, znáš dospěláky....Nemají žádný starosti,protože nic nezkoumají,jedí úplně sami, tak se nemusí bát, aby jim nikdo nespálil pusinku a ve vaničce s hračkama jsem mamku a taťku taky ještě neviděl. Neví o co přichází, mě se ve vodě moooc líbí.Někdy s tebou vyrazim na ten plavečák, ať okouknu tu rouru :-)
Pozdraveníčko
(Dominiček Friedel, 13. 1. 2007 19:46)