Moje prvotinky.
První procházka:
Na první procházku jsem vyrazila hned v den propuštění z porodnice 12.6.2006, tatínek nás odvezl k babičce a dědovi Hanušů, kde jsem měla schovaný kočárek. Chvilku jsem v něm trénovala hajání na zahradě a pak jsem vyrazila na cestu domů, mamka šla se mnou, ale vezla mě babička. Venku jsem byla asi tři hodinky.
První výlet:
První výlet jsem absolvovala 15.6.2006 a bylo to do Mladějovic, kde máme chalupu.
První úsměv:
První vědomý úsměv jsem na své tvářičce vyloudila 24.7.2006 a patřil mojí tetě Evče, která se mnou zrovna skákala na míči a dělala na mne srandovní obličejíky.
První otočení:
První otočku z bříška na zádíčka jsem předvedla 25.8.2006, večer po vykoupání. Předvedla jsem to mamce a taťkovi asi čtyřikrát za sebou.
Vítání občánků:
Do života mě přivítali 26.9.2006 v obřadní síni na strakonické radnici. Dostala jsem bryndák, pamětní list a 5.000 korun.
Poprvé v bazénu:
Bazén jsem poprvé okusila 1.11.2006 v aquaparku v Horažďovicích, strašně moc se mi tam líbilo.
První stání:
Na nožičky jsem se poprvé postavila 17.11.2006, když mě mamka chtěla přitáhnout do sedu, nedala jsem se a než se mamka nadála, stála jsem na nožičkách.
První rýma:
Rýmu jsem poprvé měla od 23.11.2006 a byl to opravdu ošklivý zážitek.
Křtiny:
Křtiny jsem měla 2.12.2006, za kmotru mi šla teta Evča a pokřtěná jsem NELA VERONIKA.
První polévka:
Svou první polévku jsem si vychutnala 12.12.2006.
První použití nočníku:
Do nočníku jsem se poprvé vyčůrala 19.12.2006.
První zoubek:
První zoubek našla mamka 19.12.2006, byla to jednička vpravu dole a krásně cinkala o lžičku.
Poprvé sama sedím:
Poprvé jsem sama bez opory seděla 25.12.2006, večer před koupáním. Seděla jsem asi deset minut a seděla bych i dál, kdyby mě mamka nezvedla a nedala do vany.
První slovo:
První slovíčko, vylétlo z mé pusinky 19.1.2007 a bylo to slovo TÁTA. Až do tohoto dne jsem dokázala říkat pouze tatatatatata pořád dokola. Dneska se mi poprvé začalo dařit říkat dohromady pouze tyto dvě slabiky. Tatínek byl nejsťaštnější človíček na světě a šťastná byla i maminka, i když celou dobu pevně věřila, že já budu prvně říkat máma.
První chůze za ručičky:
Poprvé jsem se rozešla 13.2.2007 , když mě mamka chtěla zvednout za ručičky do sedu, já si rovnou stoupla a než se mamka vzpamatovala začala jsem si to šlapat.
Poprvé dělám papá:
Papá jsem začala dělat občas už asi před měsícem, ale teprve od 20.2.2007 mávám všem a na každé požádáním, mávám klidně i oběma ručičkama najednou.
Hají:
Hají je super hra, naučil mě ji taťka 19.2.2007 a vypadá tak, že ležím na bříšku koukám na taťku a když řekne hají, tak pomalinku položím hlavičku na tvářičku a hajám, když pak řekne nahoru, zase ji zvednu. Moc mě to baví a ukazuji to všem na požádání.
Paci paci:
Paci paci jsem se naučila 23.2.2007, ale docela s tím šetřím, protože mě to moc nebaví. Nechám se vždycky hodně přemlouvat, než zaplácám ručičkami.
Máma:
Máma jsem poprvé vyslovila 20.32006, stála jsem v chodítku v koupelně a koukala na mamku jak se upravuje a najednou mi s pusinky vylétlo máma, máma. Maminka byla moc šťastná, hned mě pochovala a opusinkovla. Teda, kdybych věděla, že bude mít takovou radost, tak tu pusinku přinutím říkat máma už dávno.
Lezu:
Tak konečně se dočkali, už mě nebavilo poslouchat, že bych měla začít lézt a tak jsem se 22.4.2007 rozlezla. Potřebovala jsem se dopravit pro kachničku a neměla jsem po ruce chodítko. Nakonecd jsem zjistila, že to lezení, není zase až tak špatné.
Sama chodím:
První tři samostatné krůčky se mi povedli 19.4.2007, ale byly opravdu jenom tři, a spíš jsem se zapomněla, že se nedržím. Opravdu chodit jsem začala 4.5.2007, to mi mamka dala do ručiček kroužky a já protože jsem si myslela, že se držím, rozešla jsem se.
Eee, eee:
Poprvé jsem si řekla, že chci na nočník 25.5.2007 večer. Stála jsem v postýlce a začalo se mi chtít kakat. Eeee, eee jsem křičela asi třikrát, ale nebrali mě na vědomí, tak jsem začala tlačit do plenky. A to by jste koukali, jak rychle mi začali věřit.
Sama si stoupnu v prostoru:
Tak a dneska 15.6.2007 jsem se naučila vstávat sama i když nemám po ruce nic, čeho bych se mohla chytit. Prostě se opřu o ručičky, udělám komín a pomaloučku si stoupnu. Super, teď už mě nic nezastaví.
První stanování:
Prvně pod stan jsem vyrazila 30.6.2007, a stanovala jsem 7 dní. Bylo to na badmintonovém soustředění v Sedlici a bylo to super, akorát to počasí trošku zlobilo.
Prvně čůrám venku:
Tak dneska 17.7.2007 jsem si řekla, když mě mamka zase sundala plenku a držela mě s nahatým zadečkem ve vzduchu, řekla jsem si, že to teda zkusím a že se vyčůrám. Tak jsem trošku zatlačila a během chviličky jsem se vyčůrala. Jééé mamka měla takovou radost a mě to taky docela bavilo, takže od teďka umím čůrat i venku.
První odřené kolínko:
Tak dneska 11.7.2007 jsem na Podskalí upadla a protože jsem měla kraťásky obtiskly se mi kamínky na kolínko. Bolelo mě to a tak jsem chvilku plakala, mamka říkala taťkovi ať se podívá, že mám odřené kolínko. Takže obtisklým kamínkům se říká odřený kolínko a té červené barvě, kterou se tam obtiskly se říká krev.
Prvně čůrám venku:
Tak dneska 17.7.2007 jsem si řekla, když mě mamka zase sundala plenku a držela mě s nahatým zadečkem ve vzduchu, řekla jsem si, že to teda zkusím a že se vyčůrám. Tak jsem trošku zatlačila a během chviličky jsem se vyčůrala. Jééé mamka měla takovou radost a mě to taky docela bavilo, takže od teďka umím čůrat i venku.
První túra:
Dneska 14.8.2007 jsme vyrazili s mamkou a oběma babičkama na túru. Mamka říkala, že půjdeme dlouho lesem do kopce na nějaký Boubín. Moc jsem se těšila, ale musím říct, že jsem byla docela zklamaná, prý půjdem, no šli všichni ostatní, jenom já jsem seděla celou cestu v krosně. Ale i tak mě to docela bavilo a nahoře na Boubíně jsem se prošla i já.
Prvně kakám venku:
Dneska 18.8.2007 se mi povedla super věc. Vykakala jsem se venku. Já teda nechtěla, začla jsem tlačit do plenky, ale i když jsem se snažila tvářit nenápadně, babička mě odhalila, sundala mi plenku a přidržela mě jako na čůrání. No a když už jsem tam tak trčela, tak jsem se teda vykakala.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, jsem už hodně dávno dospělá a čekám na brzký titul babička!Máte v sobě hodně štěstí a tak ať ta Vaše radost z Nelinky trvá stále. Užívejte si spolu a hodně, život utíká každý den. Mějte se moc rádi a snad Vám přeji jen jediné.. mějte ještě hodně dětí, budou se mít s Vámi a u Vás moc dobře.
moc Vás chápu a přeji hodně štěstí
(Jana, 30. 3. 2007 0:11)